3. díl - Společnými silami

21. ledna 2011 v 23:03 | Nikol |  © Povídky na pokračování

fa

3. díl - Společnými silami

Když v pozdní večer ulehali do svých postelí zcela vyčerpaní z věčného dopadání vrahů, ani na okamžik nepomysleli na výměnu běžného života za život smyšlený jako z nebes předepsaný. Roky nejtěžšího dokazování jejich znalostí v oboru a následné projevení v praxi. Zapojení jeden druhého do situace a akce. Spolu a opět spolu. Pro oba se sbírání zkušeností v oblasti své práce dosud nestalo stereotypní záležitostí. Viděli ji stále jinak. Svýma očima.

Ulehali a zavírali oči, neboť se dostavila únava a konečně mohli nechat průchod první fázi spánku. Okolní svět plný rušivých myšlenek jakoby se rozplynul a nahradil ho bohatě zásobený svět překvapení, jemuž nebylo konce snad nikdy. Leželi nehnutě, nevnímali nic kolem, ponořovali se hlouběji do zvlněné směsice beztvarých, bezrozměrných předmětů, nerozpoznatelných na první pohled, matoucích a lesknoucích se, které časem nabraly na odstínech rozličných barev a co se jevilo neviditelné, bylo rázem jasně rozpoznatelné.


Točila se jim hlava. Pohrávala si s nimi. S každým zvlášť. Náhle zpozorovali, že běží pospolu po širých pláních, že běží hustým lesem, lezou po skalách, stoupají na vrcholy hor, jen aby unikli svému osudu. Pro ně nešťastnému, předpovídající špatné zprávy v blízké budoucnosti, pro jiné ta nejlepší alternativa, jak se jich zbavit...Dopadnout je a poslat do federální věznice. Vedlo je k tomu přesvědčení, že škodit veřejnosti a způsobovat jim újmu na životech, není právě nejvhodnější řešení jejich problémů a neutišitelných choutek.

Oni se však na své páchání škod všude, kudy kráčeli, dívali ze svého úhlu pohledu. Vyžívali se v kradení aut, ubíjení nevinných k smrti, v pašování nelegálních zbraní, překračováním hranic bez ustání. Neviděli v tom vůbec nic špatného, protože tím žili. Byli natolik zběhlí ve své ''práci'', že už neměli potřebu obracet se k minulosti, ke starým životům bez zločinů a vražd. Vždy si pečlivě rozdělili úkoly. Seeley zabíjel a Temperance oběti ukrývala na dostatečně odlehlá či neznámá místa. Měli téměř jistotu, že tělo nikdo nenajde, pokud dobře zahladili stopy na místě své nápachy.

Vybírali si obvykle podobné oběti. Neškodné, bezbranné podnikatele, velmi finančně zabezpečené. Využívali jejich vysokého platu, osvojovali si jejich kreditní karty a peníze tekly proudem. Většinou je utratily za nové prostředky ke zneškodnění své vybrané oběti, protože hněv a léta upevňovaná zlost je donucovala jednat iracionálně. Přesně naopak než mívala ve zvyku Temperance mimo snové vize.

Vše utichlo v opadající mlze. Seeley a Temperance brali nohy na ramena a utíkali, jak nejrychleji uměli. Seeley ji přitom držel za ruku, aby jeho drahá nezakopla kdykoliv během cesty, dodával jí kuráž a Temperance vždy opětovala jeho vřelé úsměvy. Čím déle s ním trávila veškerý svůj čas, tím více si zvykala na jeho obě stránky - milující a oddanou, jak ho znala pouze ona a taktéž na tu druhou...pomstychtivou a nepromíjející. Temperance ho milovala se vším, co k němu náleželo, jeho klady i zápory. Seeley to vnímal stejně. Každý den děkoval Bohu, že si ho byla ochotná vzít, že je jeho věrnou manželkou. Bok po boku.

Proto je i tentokrát neznepokojovalo, že je stíhá policie. Nebáli se želízek nebo zastřelení, věřili, že když jsou spolu, vše ostatní je vedlejší. Mimo dosah. Slíbili si, že ať se stane cokoliv, nic je nerozdělí. Zaposlouchali se do šumu moře a sdělili si, co je svazuje, ač se zdáli být vskutku stateční:

''Temperance, slib mi, že budeš bojovat tak dlouho, dokud budeš vědět, že můžeš.''
na čele se mu objevilo pár vrásek, jakou si dělal starost o její život a jelikož Temperance byla žena velmi osobitého charakteru, svého milého láskyplně uklidňovala: ''Společnými silami překonáme zlo, pamatuješ?'' uvedla Temperance na pravou míru. Seeley si přesto prosazoval svou: ''Tempe, my jsme zlo.'' Prohlížela si jeho obličej a nemohla se zbavit obav, které se jí náhle zmocnily: ''My nejsme zlo, Seeley, pouze naše činy jsou opodstatněné s jistou dávkou bezpráví. Ano, my ubližujeme, ale ubližujeme pro dobro nás dvou, abychom očistili naše jména a mohli žít lepší život.'' Seeley už víc nepotřeboval slyšet. Políbil ji dlouze na rty a utvrdil se v tom, co už dávno věděl.

Zatímco stáli na vrcholku jedné skály, policejní strážníci dorazili právě včas, aby odzbrojili své uprchlíky ode všech zbraní, jimiž se zásobili. Oba zvedli ruce nad hlavu, poté na sebe krátce pohlédli a Seeley pronesl: ''Připravená?'', Temperance mu pohledem plným strachu (jenž většinu svého času potlačovala) a slovy odpověděla: ''Jako nikdy.'' Chytil ji za ruku dřív než bylo pozdě...chytil ji dřív než kulka vykonala své dílo...dřív než jednoho z nich stihla trefit...společně utíkali, společně se probojovali jeden k druhému a společně skočili ze skály, aby své životy ukončili jako svorný pár stvrzující svou lásku manželským svazkem. Už neměli komu ublížit, ani sami sobě. Dopadli do řeky a již nikdy neprocitli.

V onen moment oba sebou naráz a vyděšeně trhli. Probudili si zcela zpocení a nestačili se divit, kolik událostí se může odehrát během jedné jediné noci...

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 kocicky-malicke kocicky-malicke | E-mail | Web | 22. ledna 2011 v 9:17 | Reagovat

jj rada si te pridam jo a nemusis se omlouvat stejne by me nezajimalo jake jsi tam dala jmeno protoze me tady prudi muj mladsi bratr xD jo a jestli chces muzes se zapsat do jedne souteze na blogu :D

2 sharya sharya | Web | 22. ledna 2011 v 10:14 | Reagovat

aaa....to je užasné ;-)

3 BiBi BiBi | Web | 22. ledna 2011 v 10:49 | Reagovat

Ty jo , toto je ... nehcem sa opakovať , ale faáákt super premyslené , proste jedným slovom... supeer :-D

4 Domí Domí | 22. ledna 2011 v 12:04 | Reagovat

moc krásná povídka :)

5 šmoulas.... šmoulas.... | 22. ledna 2011 v 12:20 | Reagovat

Týýýýýýýýýýýýýýýýý vadooooooooooo.....

6 kocicky-malicke kocicky-malicke | Web | 22. ledna 2011 v 12:55 | Reagovat

--------♥LOVE♥----------------♥LOVE
------♥LOVE♥LOVE♥------♥LOVE♥LOVE♥
----♥LOVE♥LOVE♥LO---VE♥LOVE♥LOVE♥
------♥LOVE♥LOVE♥LOVE♥LOVE♥LOVE
--------♥LOVE♥LOVE♥LOVE♥LOVE♥LO
----------♥LOVE♥LOVE♥LOVE♥LOVE♥
------------♥LOVE♥LOVE♥LOVE♥LOV
--------------♥LOVE♥LOVE♥LOVE♥L
----------------♥LOVE♥LOVE♥LOVE
------------------♥LOVE♥LOVE♥LO
--------------------♥LOVE♥LOVE♥
----------------------♥LOVE♥LOV
------------------------♥LOVE♥L
-------------------------♥LOVE
---------------------------♥LO
--------------------------------------------
posly to svym affs at vedi jak moc je mas rada :-P

7 Bones1-Tamča Bones1-Tamča | E-mail | Web | 22. ledna 2011 v 14:44 | Reagovat

aaaaa.....to vážne? ja sa neviem dočkať pokráčka...úúúúúúúžas!

8 ange999 ange999 | 22. ledna 2011 v 16:22 | Reagovat

no čo dodať ... wowky :) Páči sa mi to akým štýlom to píšeš... dobre sa to číta :) :D

9 Lola Lola | Web | 4. února 2011 v 22:43 | Reagovat

Je to naprosto úžasné!! dneska jsem přečetla první 3. kapitoly a příště budu pokračovat zase dál ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama