8. díl - Slzy hořkosti

11. února 2011 v 2:49 | Nikol |  © Povídky na pokračování
fa

















8. díl - Slzy hořkosti


Bylo teprve půl čtvrté ráno, když se probudila pomatená z imaginací zjevujících se jí ve spánku, s nimiž ustavičně zápolila. Přímo před ní se objevovala jakási pootevřená brána ozářená růžovými paprsky, o jejichž barvě tajně pochybovala. Říkala si pro sebe v duchu, proč by se jí zdálo o něčem zcela nemožném, co vymyká realitě. Nebyla snad zasazena do prostředí smyšleného vnímání, kde jsou odstíny všech bezprostředních krás zvýrazněné, aby zanesly ducha tak vznešeného a významného, až smutek i zášť rázem opadá, v zemi nezemi, nadpozemských výšinách či pozitivně uzpůsobených končinách? Nepřipouštěla známku jakéhokoliv sebemenšího podvolení se oné virtuální vizi, jež ovládala její mysl, jež se před časy s pomocí transformace utvořila kdesi v nejskrytější komůrce jejího mozku.

Převrátila se na druhý bok a upřela svůj zrak na Bootha ležícího vedle ní, tiše oddechujícího. V domnění, že dosud tvrdě spí, se unášela jako na obláčku, pohlížením na jeho mužné svaly, ostře řezané rysy v obličeji a zejména narůžovělými, ostře tvarovanými rty, jejichž chuť již párkrát poznala a přála si, aby tu zkušenost mohla opět co nejdříve zopakovat, neboť její city k němu nabyly na neskutečné intenzitě.


Tiše jako myška vstala z postele, přešla po špičkách k nejbližšímu oknu a zahleděla se směrem k autům projíždějícím po hlavní cestě kolem pouličních lamp.
Myšlenky se jí opět zaplétaly jedna do druhé, že ani nepostřehla blízkost siluety, jež stanula za jejími zády.
S: ''Pojď si lehnout.'' šeptne jí do ucha. Dotkne se jí svýma rukama a sjede s nimi po pažích k jejím dlaním. Splete své prsty s jejími, políbí ji na šíji a Temperance samou slastí zasténá. Ví, že se neubrání. Ví, že nemá dostatečnou síllu mu vzdorovat, jelikož jsou opojeni vzájemnou něhou. Proto se jí slova, doposud ulpívající na jazyku, vytrácí bez postřehnutí. A když se jí výjimečně zadaří a popadne dech, praví: "Boothe...neměli bychom...my...nemůžeme." Nedokáže ze sebe vysoukat srozumitelnou větu. Avšak Seeley jakoby neslyšel...líbal ji dál...na šíji, na ramenou, na ušních lalůčcích.
Oba v mžiku pocítili známou touhu vyznat se ze svých pocitů skrze něžné milování, neboť jakmile jednou zakusili sladkou chuť intimnosti, vyžadovali ji poté neustále.

Chemie mezi nimi fungovala na plné obrátky, o čemž nebylo pochyb...
Seeley ji objal zezadu, aby mu neodporovala, kdyby si své počínání rozmyslela, a když se přesvědčil, že je příliš slabá na jakýkoliv vzdor v onu chvíli narůstajícího vzrušení, otočil si ji směrem k sobě a políbil ji na pravý koutek rtu, čímž v ní probudil dravou, nenasytnou šelmu, jako tomu bylo před pár hodinami.
V té chvíli mu padla kolem krku a líbala ho s ohnivou vášnivostí, jakoby na tom závisel její život. Seeley si ji k sobě více přivinul, načež mu skočila do náruče. Okamžitě zareagoval, pevně ji chytil a opře o zeď...následovalo dechberoucí vzplanutí...a...splynutí dvou těl v jedno...
Zdolání Mount Everestu...jejich živelný svět se obracel jako přesýpací hodiny.
Tužby, sny a přání došly svého uznání, došly svého naplnění...tentokrát však bez kapky alkoholu...tentokrát vycházející z podstaty pravé lásky, rodící se v jejich srdcích...jako když Amorův šíp zasáhne nejcitlivější bod a zůstane uvnitř navždycky...

Usnuli na sobě v objetí. Temperance spala hlavou přitisknutá k jeho hrudi a Seeley s rukou spočívající v jejích rozvlněných vlasech, jak jí po nich hladil než je únava přemohla.
Spali jako zabití, a tudíž nezaznamenali zaklepání na dveře okolo půl deváté ráno. Nenařídili si budík, neboť na něj při posledním sledu událostí a činů pozapomněli. Však pracovali tu pilně a zůstávali vzhůru celou noc, jen aby si dělali společnost. Nebylo tedy divu, že po milostném vzplanutí úpně vytuhli.

Probudilo je až sluníčko pražící do obličeje, co k nim prostupovalo oknem bez žaluzií. Temperance se zvedla posadila se na okraj postele. Seeley ji následoval a sedl si vedle ní.
T: ''Odehrálo se toho strašně moc, Boothe a já poprvé v životě nevím, jak se k tomu stavět...'' pohlédne mu zpříma do očí.
Seeley s klidem odpoví, ač se za posledních několik hodin necítil klidný.
S: ''Já vím, Kůstko...jednali jsme spontánně, bez uvážení, ale bylo to krásný...to nepopřeš ani ty.'' podotýká.
T: ''Tady teď nejde o to, co popřu a co ne...Máš pravdu...krásný to bylo, jenomže vzhledem k našim protichůdným názorům na některé věci a soudě podle našich úvah a hesel, jimiž se řídíme, mi nepřijde správné ani pro jednoho z nás, abychom si cokoliv nalhávali, přikrášlovali či přivlastňovali.''
S: ''Teďka ti tak trochu nerozumím.''
T: ''Jsme oba jinde.''
S: ''To nevadí, Kůstko a mimoto...my táhneme za jedno lano, takže ti to vyjde skoro stejně jako bysme pluli na jedné lodi, nikoliv každý zvlášť...a jinde.''
T: ''Samozřejmě...akorát...co bys dělal ty, kdyby lano povolilo nebo se ti vymklo z rukou?''
Seeley neotálí a co nevidět odvětí.
S: ''Vzal bych to z druhého konce.''
Temperance si jeho dovětek správně vyloží po svém.
Booth tím mínil, že kdyby bylo na jeho místě, udělal by cokoliv pro to, aby vše dobře dopadlo.
Pak už se ho na nic víc neptala. Tato odpověď pro ni byla dostačující, i když někde v hloubi duše zase cítila to zvláštní chvění, co jí často zmocňovalo.
Potom se zvedla z postele a zvolala:
''Omluv mě na chvilku.''
Přemístila se do koupelny, kde si opláchla obličej studenou vodou, aby se řádně probrala, ale nepomohlo to. Stála tam se sklopenou hlavou směrem k umyvadlu, opřená dlaněmi o její rohy a slzy měla na krajíčku. V hlavě se jí samovolně přemítaly útržky z nedávných aktivit.
Náhle si připadala jak na běžícím pásu, který se nikdy nezastaví.
Čím víc se snažila nemyslet na Hannah, tím víc ji bolelo, jak se zachovala, ale nelitovala toho...Trápilo ji, že muž, k němuž chová intezivní city, je protějškem někoho jiného...někoho, koho až doposud považovala za kamarádku, ale nyní už nemohla...protože jí ublížila...sice Hannah prozatím nevěděla, co se odehrálo, avšak bylo otázkou času, kdy se ji měla dozvědět.
Temperance se narovnala a podívala se na sebe do zrcadla...Slzy jí stékaly po tvářích. Nedokázala přestat. Plakala dál a dál.
Tolik emocí ji nikdy nedostihlo. Nebyla připravená. Nečekala to. Najednou se vše rozplynulo, rozmlžilo...nic nebylo jasné. V tu chvíli se jí rozum o hodně vzdálil, až o něm téměř neměla potuchy. Byla tu jenom ona a její smutek.

Booth přiběhl ke dveřím od koupelny a hlasitě zabušil.
S: ''Kůstko?! Pospěš si! Jseš tam nějak dlouho! Za hodinu a půl nám letí letadlo!'' Temperance se rázem sebere, otře si slzy papírovým kapesníkem a vyjde z koupelny.
S: ''Konečně! Už jsem myslel, že ty dveře budu muset vypáčit."
Nedbá na jeho poznámky a rychle balí věci do kufrů. Booth jí pomáhá. Potom zajde do svého apartmánu a dobalí i svoje věci, s nimiž mu taktéž Kůstka vypomůže.
Když mají hotovo, zkontrolují po sobě, jestli na něco nezapomněli a následně za sebou zamykají dveře. Na vrátnici v přízemí předají klíče obsluze hotelu a rozloučí se. Před hotelem na ně již čeká protáhlá, černá limuzína s šarmantně vyhlížejícím řidičem.
Nastoupí dovnitř a nechají se dopravit přímo na letiště, odkud už běží s kufry po svých do daného terminálu, dále k přepážkám a nakonec na samotnou runway.
Byli skutečně šťastní, že let stihli, i když na poslední chvíli...
Uvelebili se na svých sedadlech, sklopili si je, nasadili si klapky na oči a prospali celý let.

Ve Washingtonu přistáli okolo sedmé hodiny večerní, vyspalí a celkem vděční, že jsou opět doma...Přece jen...tady jim bylo nejlépe...tady začala jejich společná kariéra a oslnivé jiskření...
Seeley jel s Temperance k ní domů, neboť se jí nabídl, že jí pomůže vynést kufry do jejího bytu, což také uskutečnil. Temperance mu odemkla a Booth je zanesl do obývací místnosti, kde je postavil.
T: ''Děkuju, sama bych to nezvládla.''
S: ''Není zač.'' přitakává.
Potom se Temperance přesune do kuchyně a vyndavá skleničky ze skříňky.
T: ''Nabídla bych ti něco speciálního, ale nic tu nemám.''
S: ''To je v pohodě, Kůstko. To nech být...stejně bych už měl jít...takže se uvidíme v práci?''
T: ''Jo, jasně.'' přikyvuje.
Naposledy se k ní otočí, věnuje jí zasmušilý pohled a poté odchází z bytu.
Popravdě se mu odejít nechtělo, rád by tam s ní zůstal, ale potřeboval mluvit se Sweetsem, poněvadž ho svým způsobem sžíralo tajemství, jež v sobě uchovával.''

Nemarnil čas klepáním nebo zavoláním předem. Rovnou vtrhl do místnosti, kde Lancey Sweets obvykle promlouval ke svým pacientům a opravdu...! Seděl na svém obvyklém místě v křesle blízko svého pracovního stolu.
Jakmile spatřil Bootha u dveří, zeširoka se usmál a svého dobrého přítele přivítal.
L: ''Agente Boothe! Vítejte zpátky.'' bratrsky se s ním poplácává po zádech a pokračuje v započaté konverzaci.
L: ''Jaké to bylo ve Vídni? Romantické, poučné, nevšední nebo snad fádní?'' vyzvídá.
S: ''Zaleťte si tam a zjistíte to na vlastní kůži.'' vtipkuje.
L: ''Nevydařený pokus o vtip.'' poznamenává obratem. ''A teď vážně. Vy a doktorka Brennanová jste strávili čtyři dny v Evropě, na starém kontinentě, vzdáleném odtud tak tisíce mil...Určitě jste si našli čas, který jste strávili spolu...nejen řešením morbidního případu...
S: ''Jo...něco málo se našlo.'' pousměje se.
L: ''Definujte výraz - něco málo.'' vyžaduje Sweets.
S: ''Večeře, tanec, šampaňské, ruské kolo.''
L: ''Tak se tedy zaměříme na tanec...pociťoval jste něco zvláštního ve svém vnitřním já, když jste s ní tančil, třebaže jste ve vztahu s Hannah?''
Seeley se nad odpovědí nemusel zamýšlet, přiznal mu skutečnost.
S: ''Ano, pociťoval...''
L: ''Co jste cítil?''
S: ''Vzrušení, napětí, vášeň i něhu.'' jmenuje Seeley.
L: ''A lásku?'' zajímá se Sweets.
S: ''Taky.'' svěřuje se mu.
L: ''Řekl bych, že je nejvhodnější doba, abyste vyložil karty na stůl...povězte mi...nezměnilo se něco mezi vámi a doktorkou po čas ve Vídni?''
S: ''Možná...Tolik jsem se tím nezaobíral.''
L: ''Lži nejsou na místě.'' vytýká mu.
S: ''Dobře, dobře. Dostal jste mě. Důvod, proč jsem přišel přišel, se vztahuje na Kůstku...'' uvádí na pravou míru.
L: ''Povídejte.'' pobízí ho.
S: ''Řeknu vám to na rovinu a bez žádných okruhů, úhybů...mezi mnou a Kůstkou k něčemu došlo..k něčemu intimnějšímu.''
L: ''K něčemu intimnějšímu jako je sex?'' táže se ho.
S: ''Jo.'' sděluje mu.
Dr. Sweets je rozčarovaný.
L: ''Přeložím si to...Vy jste se milovali, ačkoliv máte přítelkyni, se kterou vám to klape?''
S: ''Nehledejte v tom nic světobornýho.'' zpraží ho. ''Potřebuju radu.''
L: ''Agente Boothe, pokud doktorku milujete, není co řešit.''
S: ''Jak jste to poznal...?'' diví se Booth.
L: ''Už když jste vešel. Jsem přece psycholog. Je to moje práce číst v lidecha vcítit se do jejich kůže.''
Seeley chlapsky poplácne Sweetse po ramenou a odchází z poradny. Musí si promluvit s Hannah...ještě dnes večer...

Dorazí k němu domů. V předsíni ho ihned přivítá Hannah pevným objetím, který by nejraději zkrátil na co nejkratší čas, aby měl celou tu nepříjemnou záležitost již za sebou...
Vezme ji za ruku a jde s ní do kuchyně ke stolu. Posadí se naproti sobě. Seeley ji stále drží za ruku. Poté si ji změří smutným pohledem, nadechne se a chystá se jí říct důležité rozhodnutí. Hannah okamžitě zvážní, z obličeje se jí vytratí úsměv a cítí, jak jí slzy tlačí do víček. Seeley už ji déle nevydrží napínat a sdělí jí, co má na srdci...
S: ''Bude lepší pro nás pro oba, když svůj vztah ukončíme.''
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 bones1-Tamča bones1-Tamča | Web | 11. února 2011 v 7:08 | Reagovat

Jeeeeemine....úúúžasnééé...ja ja neviem čo povedať..stále sa opakujem...ale keď to je stále tak skvele!....ja chcu pokráááčko čo najrychlejšie...nemooožem sa dočkať...ááách...no prosto niečo úžasé... :-D

2 Kája Kája | 11. února 2011 v 13:25 | Reagovat

taky se opakuju, ale je to naprosto dokonalé, úžasné, skvělé... :-D nemůžu se dočkat dalšího dílu :-)

3 sharya sharya | 11. února 2011 v 15:06 | Reagovat

páááni..tak to bylo opět naprosto úžasné...a už se mooc tesim na dalsi díl. ;-)

4 Domí Domí | 11. února 2011 v 15:42 | Reagovat

tak to je dokonalý :-) ... sem neskutečně zvědavá jak to bude dál ;-)

5 Minnie Minnie | 11. února 2011 v 20:47 | Reagovat

Opakovanie matka múdrosti tajže ... Neskutočné kúzelné a svelé :-D xiixi ;-) tie diely sú čoraz lepšie a lepšie :-)

6 ange999 ange999 | 11. února 2011 v 21:52 | Reagovat

juuuj pokračovanie príííď :-D  :-D  :-D

7 ♥PawlušQa♥ ♥PawlušQa♥ | E-mail | Web | 21. února 2011 v 20:13 | Reagovat

Dobrej konec!! prostě super!! navíc ten začátek!! nechceš začít psát i knížky?? fakt ti to jde!!

8 JeszeNig JeszeNig | E-mail | 19. října 2017 v 4:51 | Reagovat

cialis and naturists gallery
http://vigrawithoutadoctorsprescription.net - viagra without a doctor prescription
  cialis erection pictures
<a href="http://vigrawithoutadoctorsprescription.net">viagra without a doctor prescription usa
</a> - comprar cialis generico
cialis pen

9 ScoztWaile ScoztWaile | E-mail | 3. listopadu 2017 v 14:16 | Reagovat

cheap cialis tadalafil generic
http://cialiswalmart.biz - cialis over the counter
  cialis uk buy generic
<a href="http://cialiswalmart.biz">generic cialis at walmart
</a> - online pharmacy cialis
compare levitra cialis cialis

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama