3. díl - Procítěné životy

20. března 2011 v 22:20 | Nikol - Elfi |  © Povídky na pokračování



















.......................................................................................

3. díl - Procítěné životy


Zmatený z početných představ, jež se mu v hlavě zrodily a poblouzněn z neuvěřitelných snů, jimž se chtě nechtě poddával, si stěží připouštěl realitu, v jaké ve skutečnosti žil. Vyhledávajíce pochopení v některých ze svých pocitově smíšených vysněných obrazů, se upínal na poznání nepoznaného. Rád by věděl, co ty jeho virtuální vize znamenaly. Rád by jim přišel na kloub, ale nenapadalo ho, jakým způsobem toho docílit.
Příliš se koncentroval na rozpoznání čehosi zarážejícího, že se mu div nepřevrátil svět naruby. Málem zapomněl, jaký život žil předtím než se mu zdál onen podivný sen. Málem se nechal unést svádějícím světem šílenství, až by se mu chlupy na těle zježily samým zděšením.
Tolik věcí toužil pochopit a dbát na zachování jejich logičnosti, jenomže jemu se nic nejevilo logické. Všechna světla zhasnutá, mysl zcela vypnutá...Tma, kam se podíval.
Do reality se navrátil až prudkým probuzením. Nejdříve mu činilo potíž zjistit, kde se vlastně nachází, ale jakmile se úplně probral, promnul si oči a rozhlédl se po místnosti, spatřil před svým zrakem tvrdě spící, překrásnou ženu, jíž zaprodal své srdce. Ležela před ním na nemocničním lůžku, oči měla zavřené a neprojevovala žádné známky sebemenšího pohybu. Byla v těžkém kómatu. Doktorům se doteď nepodařilo ji probrat.
Dávali jí sice velkou šanci na probrání a následné uzdravení, avšak Seeley měl obrovský strach. Bál se, že ji ztratí, že už ji nikdy neuvidí...Ty myšlenky jej natolik vystrašily...ale nechtěl jim přikládat takovou váhu, a proto vzal její oslabenou ruku do své a držel ji u svého obličeje...Ihned se cítil o něco lépe, přestože její ruka byla ledová a momentálně pasivní. Vystačil si s vědomím, že je tu stále s ním, i když se mu nemohla podívat do tváře...Měl svoji víru, svá přesvědčení, jež ho nesla kupředu, vstříc pozitivním, budoucím událostem.
Zanechal proto pochybných myšlenek a přesunul se zpátky do říše spánku, neboť nehodlal jít domů, kde by se též prospal. Chtěl být pouze a jedině tady...Se svou láskou...Temperance.


S cílem nabrat ztracené síly před jejím návratem na tento svět, usnul na prosezené židli, na níž posedával bezmála šestadvacet hodin. Občas si sice došel pro pití, něco zakousl nebo si odskočil na toaletu, avšak vždy se co nejrychleji vracel na lůžko Kůstky, aby jí byl nablízku a také z důvodu nejznámějšího, jímž je míněna jeho víra v její probrání. Nyní se však oprostil ode všech nepříjemných elementů a začal vnímat mihotající se záběry ve své mysli v podobě vzpomínek z minulosti...Jako první se mu vybavilo období, kdy se spolu neustále něčemu smáli, zažívali dobrodružství a přibližovali se k sobě zázračným, společným smíchem pro časy budoucí...

Zavzpomínal na víkend, kdy si s Parkerem vyrazili do Zoo a Kůstka šla s nimi, jelikož ji oba pozvali a nabídli jí strávit víkend ve třech. Temperance souhlasila a Seeley a Parker byli nadšení.
Tehdejší sobotu se tedy před polednem vypravili do místní ZOO a zaplatili vstupné. V té chvíli ani jeden z nich netušil, jak krásné momenty společně prožijí...
''Pojďte se podívat na toho lva! Na jeho velké zuby! A jak řve!'' volá na ně Parker.
Seeley a Temperance se loudají za ním a povídají si. Když však shledají rozradostněného Parkera, upustí od své konverzace, dojdou k němu a Booth praví: ''U nich se zdržujeme nejradši, viď? Obdivujeme jejich obranu, kterou dávají najevo svým řevem.''
P: ''To je jistý, tati. Vždycky sem rád chodím, abych si ho poslechl. A ty taky.'' dodává Parker.
S: ''Jsme tu častými návštěvníky. Beru ho sem, kdykoliv to jen jde. O to víc mě těší, že si šla s náma...už kvůli němu a jeho slabosti pro lvy.'' poznamenává ke Kůstce.
T: ''Je od tebe hezké, co pro Parkera děláš. Vážím si toho...A navíc si myslím, že se svojí slabostí ztotožňuje s tebou, jelikož máš lví srdce.'' zapojuje se.
S: ''Vážně?'' usměje se na ni tím svým potutelným úsměvem.
T: ''Ano. Jsi stejně dobrosrdečný, průbojný a ochranářský jako lev. Nebojíš se ohně a jakékoliv překážky. Přijímáš výzvy a jdeš si za svým.'' podotýká k němu.
S: ''Jinými slovy jsem ti nesmírně sympatický.'' neodpustí si.
P: ''Nechcete si to cukrování nechat na doma?'' přeruší je.
S: ''Ne...'' pohlédne na Kůstku.
T: ''Určitě ne.'' pohlédne na Bootha.
P: ''No tak fajn.'' hodí pohledem po lvovi a poté jde dál. ''Půjdem skouknout delfíní show? Začíná za chvilku.''
S: ''Samozřejmě.'' přikyvuje a Kůstka se diví: ''Delfíní show?''
S: ''Jo...neříkej mi, že si ještě nikdy na žádný nebyla.'' nevěří Seeley.
T: ''Opravdu ne. Nikdy.'' sděluje mu.
S: ''V tom případě se nás drž, protože takové představení inteligentních delfínů je neskutečným zážitkem pro všechny diváky. Obzvláště, když hází míč k nám, návštěvníkům delfinária.''
T: ''Netušila jsem, že ZOO zahrnuje i delfinárium.'' pronáší překvapeně.
S: ''Novinka ve Washingtonu.'' odpovídá Seeley.
Následně se přesunou ke vstupní bráně do delfinária, vystojí menší frontu a co nevidět usedají na volná místa v horních řadách, aby vše dobře viděli.
Vyčkali do začátku představení, a když se dočkali a pod vodou konečně propluli první delfíni, povstali, neboť si nechtěli nechat ujít jediný okamžik pozorování oněch pozoruhodných savců. Nic je najednou nepotěšilo více než pohled na delfíny proplouvající pod vodou, jež vyskakovali, kdykoliv se jim zachtělo. Zaujal je i jejich běh po vodě, držení míče na čelisti nebo nečekané obraty ve vzduchu. V jednom kuse jim tleskali, usmívali se jeden na druhého a zkrátka si vychutnávali skvělou podívanou.
T: ''Nemohu uvěřit vlastním očím, jak dokonale dokážou pobavit diváky. V životě jsem nic zábavnějšího a chytlavějšího neviděla.'' směje se od ucha k uchu.
S: ''Dostali tě, co?'' odvozuje si Seeley.
T: ''Jsem vskutku ohromená. Bylo by báječné, kdyby svou show předvedli ještě jednou, nemyslíte?'' mluví k oběma naráz.
P: ''A co kdybysme jeli všichni tři na společnou dovolenou na Bahamy? V létě je tam prý nádherně. Je tam jedna bombastická skluzavka do vody, spousta bazénů, moře, sluníčko a taky delfíni, který si můžeme pohladit.'' navrhuje Parker.
T: ''Na společnou dovolenou?'' zarazí se Temperance.
S: ''Všichni tři?'' zarazí se též Seeley.
P: ''A proč ne? Máme se rádi, je nám spolu fajn, tak mi to přijde jako bezvadnej nápad. A protože do léta zbývá fůra času, můžeme začít dnešní večeří u mě a u táty doma.''
S: ''Od kdy rozhoduješ za nás za oba?'' míří otázkou na sebe a Kůstku.
P: ''Od té doby, co kolem sebe jenom kroužíte a ani se neodhodláte jít na rande, takže to udělám za vás. Dáme si společnou večeři. Nějaký námitky?''
Seeley a Temperance odpovídají naráz: ''Ne.'', jelikož se nechtějí s Parkerem hádat, a proto se raději podvolí jeho dobré vůli.

Dojdou na parkoviště k Seeleyho firemnímu autu a nastoupí. Seeley je zaveze k sobě domů na Parkerovo přání. Následně z auta vystupují a vychází schody do třetího poschodí. Zastaví se až u dveří s nápisem S. Booth.
Seeley odemkne a naznačí jim, aby vešli jako první. V předsíni si zují boty a Kůstka za sebou zavírá, poněvadž je rychlejší než Booth, který by byl zavřel.
Neopomenou umytí rukou po příchodu zvenčí a poté si Seeley a Temperance sedají na pohovku...každý na její opačný konec. Parker dochází nejdříve do svého pokoje pro hrací karty a potom se přesouvá do kuchyně pro nějaké jídlo a pití. S plnou náručí se vrací do obývacího pokoje za Kůstkou a Boothem a svou hromadu pomalu pokládá na stůl.
Seeley jen nevěřícně kroutí hlavou a Temperance si ho prohlíží s oduševnělým zájmem.
P: ''Zahrajeme si boj o ceny.'' navrhuje zaujatě Parker.
S: ''A to si kvůli tomu musel vybílit celou spíž?'' žertuje Seeley.
P: ''Vybral jsem jen ty největší dobroty.'' poznamenává obratem. ''Takový, se kterými budeme soutěžit.''
T: ''V čem spočívá princip hry?'' zajímá se Temperance.
S: ''Každému hráči se rozdá tolik karet, aby nezbyla ani jedna. Svůj balíček nepromícháváš, necháváš ho ležet, tak jak je. Potom vybereš svrchní kartu, dáš ji před svou hromádku a otočíš ji směrem vzhůru. Principem je porovnání tvé karty s tou naší. Když má tvoje karta vyšší hodnotu, bereš ty a když je tomu naopak, bere jeden z nás. Rozumíš tomu?''
T: ''Že by primitivní hra?'' táže se ho.
S: ''Jde o jednoduchá pravidla, takže svým způsobem jo.'' přiznává Booth.
P: ''Ale dneska ji budem hrát trochu netradičně, o výhru.'' praví s nadšením.
T: ''Z čeho vybíráme?'' vyzvídá Kůstka. ''Jaké výhry si připravil?''
P: ''No, nabídka je široká. Máme tu marshmallow, brambůrky, lentilky, cookies, vanilkové oplatky a...bonus! Milk Shake, který miluju!'' září mu oči.
S: ''Doufej, že ho vyhraješ! Jinak ti ho vypiju!'' hrozí mu žertovně.
P: ''Radši míchej.'' podává mu karty, načež je Seeley natřikrát pečlivě promíchá a poté každému z nich rozdá po deseti. Dvě zbývající pak rozdělí mezi Kůstku a Parkera.
S: ''Jo, abych nezapomněl. Jaké jsou tresty za prohru?'' zeptá se svého syna, který je většinou vymýšlí...
P: ''Sedum minut v ráji.'' odpovídá Parker.
S: ''Cože?'' nevěří svým uším.
P: ''Ty a Kůstka ve tvý skříni.'' usadí se pohodlně v křesle naproti nim. ''Buď berete nebo jste srabi.''
S: ''Parkere, co jsem tě učil?!'' zlobí se na něho.
P: ''Neříkat svýmu tátovi srab. Jo, to už jsem slyšel, ale když to neuděláš, tak JSI srab.''
S: ''Tohle se mi snad zdá! Věřila bys, kam na ty nápady chodí?'' pohazuje rukama kolem sebe.
T: ''Určitě ano. Uvažuje jako jedenáctiletý, chytrý kluk. Je přirozené, že ho víc zajímají některé věci.'' konstatuje Kůstka.
S: ''Jako třeba my dva?''
T: ''Jako třeba my dva.'' přikyvuje na souhlas.
P: ''Takže do toho půjdete?''
S: ''Co nám zbejvá?'' praví naschvál otráveně. Ve skutečnosti se mu jeho ďábelský návrh velmi zamlouvá a povšiml si, že ani Kůstce ten nápad nepřipadá špatný...Vlastně někde v skrytu duše doufal, že prohraje jako první, protože by tím pak musel vykonat svůj trest.

A tak se pustili do hraní. Otáčeli kartu po kartě. Jednou vedla Kůstka, podruhé zase Parker a někdy se zadařilo i Seeleymu. Nakonec se však po půl hodině usilovného snažení o výhru ukázalo, kdo je vítězem a kdo poraženým. Výsledky vyhlásil Parker.
P: ''Ani jedna karta nezbyla vám oběma. Nic nezískáváte, nic nevyhráváte, takže všecko beru já.'' raduje se. ''A protože si, tati, prohrál jako první, čeká tě tvůj trest.''
Seeley se tedy zvedne ze sedačky a pokyne Kůstce, aby šla s ním. Trochu rozpačití se přesouvají do jeho ložnice a před jeho skříní se na krátkou chvíli pozastaví.
S: ''Děláme to kvůli Parkerovi. Sedm minut a všechno zůstane při starym.''
T: ''Jedině kvůli němu.'' souhlasí Temperance.
Následně vchází do skříně a zavírají za sebou dveře...Seeley vezme její obličej do svých rukou, jemně ji k sobě přitiskne a vášnivě ji políbí na rty, jelikož si nedokáže pomoct. Popravdě ji toužil políbit už hodně dávno...Kůstka si jejich polibky taktéž užívá, protože i její touha byla silná a po dlouhé časy potlačovaná...
Zkrátka pro ně dva byla tato prohra spíše výhrou...neboť se utvrdili ve svých vzájemných citech...a získali tak přístup ke svým srdcím...

...Jak si vždycky přáli...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 bones1 bones1 | Web | 21. března 2011 v 17:00 | Reagovat

Krááásna časť ,proste som si musela nájsť čas si ju prečítať! vážne chválim...a túto poviedku milujeeeeeem!!! :-D

2 Minnie Minnie | 21. března 2011 v 17:26 | Reagovat

no tak toto sa ti podarilo a veľmi tá skriňa nemá chybu ;-) teším sa na daľší diel :-D :D

3 ange999 ange999 | 21. března 2011 v 17:53 | Reagovat

krááááása :D

4 Karamelka Karamelka | Web | 21. března 2011 v 18:08 | Reagovat

je super, že prohráli :-D :-D , je to nádherně napsaná jako vždy :-), nádherný je ten začátek :-) a ten konec :-) , už se těším na pokračování :-) :-)

5 ♥PawlušQa♥ ♥PawlušQa♥ | Web | 21. března 2011 v 18:20 | Reagovat

no prostě super!! líbí se mi tam ta hra!! a suepr že prohráli!! je to moc hezu těším se na pokračování!! kdy myslíš že bude??

6 Domí Domí | 21. března 2011 v 19:35 | Reagovat

je to úžasný:)

7 Kája Kája | 21. března 2011 v 19:40 | Reagovat

wáááááááu, to je dokonalé :-D a nápad se skříní - skvělý...hned bych si to s ní vyměnila :-D  :-D  :-D

8 sharya sharya | Web | 21. března 2011 v 20:21 | Reagovat

dokonalé, báječné..:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama